... pomalu se dostávám na psaní našeho cestopisu do Běloruska.
Je to naše druhá větší cesta Bertíkem. Plán cesty je rozvržen na 14 dní, ale radši nic neplánovat, stejně to cestou budeme měnit podle potřeby.
Začneme pěkně popořádku, nejdřív velká příprava auta na cestu. Před výjezdem do Běloruska ještě pojedeme do Prahy pro vyřízené víza.
Bělorusko: Přestože není příliš turisticky atraktivní zemí (což jse způsobeno malou propagací) lze najít místa, která stojí za pozornost. Hlavní město Minsk bylo bohužel za 2. světové války zničeno. Jen některé památky se dočkaly opravy. Bělorusko je nezávislé od roku 1991. Od r.1994 je prezidentem nepřetržitě Alexandr Lukašenko. Je kritizován za nedemokratické postupy a potlačování opozice.Bělorusko je jediný stát, který v praxi vykonává trest smrti.Je označováno za poslední totalitní stát v Evropě.
25.4.2017 úterý
Vše je pečlivě připravené na cestu, auto nachystané a můžeme vyrazit. Vyjíždíme až na večer, tak cestou nocujeme v Hoděšovicích u Koliby. Celou noc prší a i ráno to není o moc lepší.
26.4.2017 středa
V Praze na konzulátu jsme si vyzvedli víza a budeme pokračovat dál směr Polsko.
Jenže jak už to bývá, Praha na okruhu směr Liberec je úplně ucpaná. Hledáme jinou cestu, trošku si nadjedeme, ale to bude rychlejší než čekat v zácpě. Z Prahy jsme vyjeli celkem v pohodě a bez problémů. Jedeme na Mělník, Mladá Boleslav a Polsko.
Ranní kávička, snídaně, zkontrolovat jestli je vše zavřené a můžeme vyrazit. Žádné velké zdržování, na hranice Běloruska je to ještě nějakých pětset kilometrů. Přejezd přes Polsko je moc dlouhý a v šest hodin večer, našeho času, jsme na hranicích s Běloruskem.Na hranici je dlouhá fronta, kterým jsme v EU odvykli. Jen mě překvapila drzost běloruských chlapců, kteří asi šmelili s auty a začali nás předjíždět. Potom dlouhém čekání mě to docela naštvalo a vzteky jsem se celá chvěla, ale nic stím neuděláte, byli ochotni Vás klidně i nabourat. Konečně jsme se dostali do celního prostoru a to teprve začala byrokracie. Samé papíry, kontroly - pětkrát nám prohlídli auto, i na WC vlezli. Jinak na nás byli docela příjemní, nic zlého se nedělo. Po všech těch peripetiích jsme za hranicemi a v Bělorusku.
Ještě nás čeká jedno vyřízení a to na placenou krabičku do auta. Vše nám trvalo pět hodin, podle jejich času byla půlnoc. Nejbližší parkovací místo v Brestu a spát. Parkoviště je obrovské a prázdné.
Brest je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Leží v úplné blízkosti s Polskem a je nejvýznamnějším přechodem mezi Běloruskem a EU.
 |
| Hranice Polsko - Bělorusko |
28.4.2017 pátek
Pokračujeme dál do Minska. Jejich cesty jsou velice rovné, snad neznají zatáčky, a prázdné.
Zastavujeme na prohlídku zámku Mir.
Mirský zámek se nachází v blízkosti městečka Mir, leží v Hrodenské oblasti 85 km jihozápadně od Minska. Zámek byl postaven jako čtvercová stavba s věžemi v rozích. Pátá věž je umístěna nad padacím mostem. Je to unikátní stavba Běloruské architektury. V roce 2000 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.
Protože strašně fouká studený vítr, končíme s prohlídkou zámku a pokračujeme dál v jízdě na
Rally Caravanners BĚLORUSKO HOME SPIRIT 2017
. Jsme v Minsku v hlavním městě Běloruska , pouští nás na bývalé letiště. Je zde již mnoho karavanistů z různých států. Má tady být zastoupeno asi 16 zemí a na 400 posádek. Uvidíme až po zakončení kolik se nás sešlo.
29.4.2017 sobota
Ráno nás mile překvapilo slunce. Po snídani se vypravujeme na procházku po městě a na kešky.
I když Minsk působí na první pohled velmi moderně a mladistvě, ve skutečnosti je jedním z nejstarších měst v Evropě. První dochovaná zmínka pochází z roku 1067, je tedy starší než Moskva nebo Berlín. V roce 1326 se město stalo součástí Velkovévodství litevského a v roce 1499 mu byla udělena městská práva. Od roku 1569 byl Minsk hlavním městem Minského vojvodství v Polsko-Litevské unii. Na počátku 18. století jej značně poničili Švédové a v roce 1793 byl anektován Ruskem. Status hlavního města tehdejší Běloruské sovětské socialistické republiky získal 1. ledna 1919. V roce 1991 se pak Minsk stal hlavním městem nezávislého Běloruska.
Vracíme se na letiště, vařím oběd a ve čtyři je sraz všech posádek z Estonska, Litvy, Ukrajiny,
Polska, Běloruska, Slovenska, Česka, Ruska, Lotyšska, Německa, Francie, Finska, Bulharska, Rakouska, Slovinska, Švédska.
Každý za svou zemi má nachystat jídlo a pití typické své zemi. Předávají se různé dárky v podobě samolepek, průpisek, odznáčků, prospektů atd.
Všichni byli moc přátelští a pohostinní, hlavně se všude popíjelo.
Velitel naší posádky docela brzy odpadl a spal až do rána. Já ještě chvíly poseděla s přáteli a šla také spát, poněvadž na větší sezení venku byla docela zima.
30.4.2017 neděle
Sláva jeden den bez deště, doufám, že dnes bude stejné počasí jako včera. Je sice pod mrakem, ale neprší. Dnes je to třetí den a všechni po včerejšku dopoledne trošku odpočívali.
Dnes jdeme na jídlo do stánku a podívat se na program. Program byl moc pěkně připraven, představili nám své krajové písně a tanc, zpívali a tančili jak děti, mládež i dospělí.
Také bylo vyhlášení ze soutěží, a zástupci z každé země obdrželi poděkování za účast.
Tímto bylo zakončeno třídenní setkání karavanistů z šesnácti zemí. Hlavně, že se zástupce naší země dostavil včas. Na hranicích měli velké problémy a kontrola se protáhla na několik hodin.
Večer posezení se všemi přáteli a povídalo se a povídalo. Zítra musíme do večera opustit letiště. Naše posádka odjíždí během dopoledne.
Všichni se rozloučíme a jdeme na kutě. Ráno nebude čas na loučení, někteří odjíždí brzy, jiní ještě jedou na výlet. Zítra směr Litva.
Žádné komentáře:
Okomentovat